Nejde o první dílo, které Čechům připomíná, jak zrůdně udavačství ovlivňovalo životy. Nabízí na něj však čerstvý pohled.

 6.9.2017  Mladá fronta DNES  Strana 10  Kultura Monika Zavřelová

Výroční Literární cenu Knižního klubu včera získala Anna Vovsová za svůj román Ladič. Tedy za knihu, která pojednává o tom, jak těžké je vyrovnat se s minulostí.

V loňském roce obdržela Literární cenu Knižního klubu novela Vertigo, která čtenářům připomínala, jaké to bylo dospívat na pozadí porevolučních událostí. Také letos oceněný román Ladič se vrací do historie.

Vystudovaná scenáristka Anna Vovsová, která stojí například za seriálem České televize Josef a Ly, otevírá v knize osudy hrdinů, jejichž život neúprosně poznamenalo období totality. Napovídá tomu už označení „román o vině a trestu“, jak dílo představuje vydavatelský dům Euromedia.

Ve skutečnosti se jím však kniha stává až ve své druhé třetině. První třetina pluje po pěně dní hlavních hrdinů. Čtenář se postupně seznamuje s charaktery – Ludvíkem, Hanou, Slávkem, Alicí a Ivanem. Skoro to vypadá, že avizovaná zápletka a drama nepřijdou. Ony už však potichu klepou na dveře.

Hluboké rány

S dějovou linkou do románu přichází postava Ivana. Muže středního věku, který se vydává z Kanady zpátky do rodného Česka. Naposledy zde byl jako malý kluk, protože matka emigrovala. Ivanovo rozhodnutí spustila nabídka, kterou zahlédl na internetu.

Nabízeli v ní k pronajmutí jejich původní byt. A tak si řekl, že právě zde by jeho matka měla oslavit své úctyhodné osmdesáté narozeniny. Proto vyráží do Prahy nejprve sám, aby přichystal velké překvapení. Překvapení, o které matka, jak si později uvědomí, nestála. Ivan vůbec netuší, jak hluboké rány v duši své matky a hlavně jejích bližních otevře.

Nešetří však ani sám sebe a téměř okamžitě po příjezdu vyhledá svou dětskou milou, Alici, ze které se v průběhu let stala zahořklá a životem zklamaná žena, které se láska až na jednu výjimku vyhýbala obloukem. Život jejích rodičů navíc poznamenala nepříjemnost z počátku devadesátých let, kdy se její otec, zapřísáhlý antikomunista, objevil na seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. Ale nakonec se ukázalo, že všechno bylo jinak.

Barvitý příběh

O osudech hrdinů knihy Anny Vovsové by se dalo vyprávět dál. Jde o příběh barvitý, s dobře vystavěnou zápletkou i hořkosladkým vyústěním. Proto by však byla škoda vyzradit vše.

Ne snad, že by šlo o první dílo, které Čechům připomíná, jak zrůdně udavačství ovlivňovalo a ovlivňuje životy lidí. Nabízí však na ně čerstvý pohled. Nečiní z něj od začátku jádro své knihy, ale spíše malou plíživou linku, která nakonec proroste do všech vrstev románu.

Zkušená scenáristka

Jestli se tedy loni porotci ceny Knižního klubu rozhodli ocenit knihu, jež se k minulosti staví tak trochu nostalgicky a vnímá ji v romantickém oparu, tentokrát rozhodně vyzdvihli dílo, které ji podává střízlivě a bez zbytečně přehnaných emocí.

Anna Vovsová si navíc zaslouží respekt za schopnost i takto zauzlený příběh vměstnat na pouhé dvě stovky stránek. Stejně jako si dnes mnozí filmoví fanoušci cení schopnost režisérů vecpat děj do pouhé hodiny a půl, je třeba u Vovsové vyzdvihnout vkusnou stručnost, se kterou umí vyprávět. Snad za tím stojí její scenáristická zkušenost.

Stejně jako struny klavíru, které postava Ludvíka v románu úpěnlivě ladí, tak aby každý zvuk působil stejně a přesto nově, má člověk po přečtení knihy pocit, že právě vstřebal příběh, který už někde slyšel, ale přesto zní tentokrát úplně jinak. Vyladěně.

 

***

 

Ladič Anna Vovsová

85 % 

O autorovi| Monika Zavřelová redaktorka MF DNES