Řidiči se dnes cítí jako válečníci

21. 9. 2006  Lidové noviny  str. 17  Kultura  ONDŘEJ HORÁK

Slavnostní vyhlášení vítěze 11. ročníku Literární ceny Knižního klubu, jímž se stal Vojtěch Mornstein (1955) s románem Gorazdův limit, proběhne dnes v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

LN Proč jste se rozhodl rukopis do soutěže Knižního klubu zaslat?
Upřímně řečeno, já jsem se nerozhodl. Byla to moje dcera, která na internetu objevila soutěž Knižního klubu a která rozhodla, že se tam něco prostě pošle! Já, aniž jsem si zcela uvědomoval, kam vlastně mám něco poslat, jsem z toho, co bylo k dispozici, poslal text, který byl dle mého názoru nejvhodnější. Musím ale přiznat, že kdyby nebylo dcery, tak by Gorazdův limit ještě stále odpočíval ve složce dokumenty/beletrie/gorazda.

LN Gorazdův limit se odehrává na dálnici D1. Proč jste románově zpracoval zrovna tento český "problém"?
Vlastně ani nevím, pravděpodobně proto, že si každý dokáže dálnici D1 představit, každý po ní alespoň jednou jel. Navíc všichni víme, že automobilová doprava je jednou z nejnebezpečnějších, nebo možná skutečně ta nejnebezpečnější. Nějak tak se mi to poskládalo v hlavě. Myslím, že jsem si ji vybral z mnoha důvodů, ostatně některé z nich se dají vytušit i z knihy.

LN Ve vašem románu je zdůrazněno mimo jiné stále více se vyhrocující "přetlačování" ekonomiky s ekologií. Vychází to ze skutečnosti, že jste vystudoval biofyziku na brněnské přírodovědecké fakultě?
Nevystudoval jsem obor, který by byl vysloveně ekologicky orientovaný, o tuto problematiku se jen zajímám. To "přetlačování" vnímám jako projev velké krátkozrakosti. V krátkodobé perspektivě mohou být rozpory mezi ekologickými a ekonomickými zájmy velké, ve střednědobé perspektivě se začínají stírat a z dlouhodobého hlediska žádný rozpor nevidím. Upřednostnímeli dnes ekonomiku před ekologií, za deset či dvacet let za to tvrdě zaplatíme. A jsme zase u té ekonomiky.

LN Na adresu Brna, města, v němž jako profesor vyučujete na lékařské fakultě, se na začátku románu vyjadřujete: "Je nutno spravedlivě přiznat, že v okruhu asi dvou tisíc kilometrů o něm skutečně existuje jakási všeobecná povědomost typu ,to slovo jsem už někde slyšel, zní to trochu polsky'." Jak vnímáte brněnský syndrom druhého největšího města?
Jelikož já sám nejsem tak úplně Brňák, pocházím ze Svitav, možná tento "syndrom" vnímám trochu jinak než ti, kteří se v Brně narodili. Samozřejmě, Brno je druhé největší město naší republiky, připadá mi ale, že někteří obyvatelé Brna své město považují za střed světa. Nedělejme si iluze. Kdyby se nás někdo zeptal, co víme o Tartu, Burse nebo Bergenu, což jsou všechno města ležící v okruhu dvou tisíců kilometrů od Brna, města stejně důležitá jako Brno, měli bychom asi problém.

LN Gorazdův limit je na záložce přirovnáván k dílům Arthura Haileyho. Jedná se skutečně o vašeho oblíbeného autora?
Toto srovnání je dílem vydavatele, sám bych se něco takového tvrdit neodvážil. Já si nejsem jist, zdali jsem od Haileyho vůbec něco četl, možná jsem viděl jen nějaká filmová zpracování jeho románů. Popravdě, to přirovnání mě trochu zaskočilo. Vím, že Hailey byl mistr žánru. Pokud někdo v knize nachází podobné rysy, je to náhoda, ale těší mě.

LN Všiml jste si toho, že v současné literatuře funguje dopravní nehoda jako tzv. zásah seshora, jakými v minulosti byla např. inkvizice, mor či válka?
Je to možné. Podle mého názoru je však toto přirovnávání poněkud alibistické. Navíc na žádné zásahy seshora nevěřím. V minulosti třeba mor byl něčím, proti čemu se člověk nemohl bránit, ale v současné době je na nás, jak se zachováme. Týká se to i autohavárií. Pokud řidič auto včas zpomalí, když se vyspí raději doma než za volantem, nenapije-li se alkoholu, pak k žádnému "zásahu seshora" většinou nedojde. K válce bych poznamenal snad jen to, že někteří řidiči mají dnes nepochybně psychologii válečníků - "budu tam dřív, všechny je předběhnu, ukážu jim to" atd. Lidé sedí za volantem a lidé dělají chyby.

LN Již v roce 2000 jste vydal román Hrozba z Heliosu - první díl tetralogie o osudech lidstva ve 23. století. Kdy budou publikovány další díly?
Doufám, že brzy. Právě v těchto dnech se rýsuje spolupráce s jistým nakladatelstvím, ještě ale není vše jisté, nechtěl bych to zakřiknout. Původně měly další díly po tom prvním následovat, ale kvůli nějakým problémům v nakladatelství z toho sešlo. Doufám, že mi toto "nové" nakladatelství pomůže splatit určitý dluh vůči čtenářům a knihy vydá. Možná, že teď je pro to právě nejvhodnější okamžik. Půjde ovšem o klasické science-fiction, v řeči "fandomu" jde o "hard core" nebo "space operu".

LN Co vás přivedlo k rozhodnutí stát se členem Klubu skeptiků Sisyfos?
Zjistil jsem, že mě rozčilují stejné věci jako například profesora Heřta nebo doktora Grygara. Bylo to někdy v roce 1996, náš knižní trh přetékal okultním a pseudovědeckým brakem, jiná média také nezaostávala. Cítil jsem a stále cítím především potřebu se kriticky vyjadřovat k alternativní medicíně, která dokáže odsoudit těžce nemocného člověka k záhubě na základě chimérických či vysloveně lživých teorií. V posledních letech se však v této oblasti tolik nezaměřuji na publicistiku, snažím se spíše o publikování odborných textů pro lékaře a jsem k tomu dokonce vyzýván.

LN Pojedete dnes na slavnostní vyhlášení Literární ceny Knižního klubu po dálnici D1?
Nikoliv, já sám auto nemám a v autobuse se ukrutně nudím, protože v něm mohu jen strnule sedět, aby se mi neudělalo nevolno. Přijedu s rodinou vlakem. Dost možná - teď to nebude znít jako od skeptika - by mi také D1 mohla provést nějaký naschvál, zneprůjezdnit se a já bych pak tu Literární cenu nestihl. A to bych nerad.