Gero a hříšný páter

7. 1. 2004  Lidové noviny str. 25  Kultura  Milan Jjungmann

Miroslav Stoniš vydal v nakladatelství Knižní klub humoristickou prózu o knězi, který nedodrží celibát.

LITERATURA

Literární cenou odměňuje nakladatelství Knižní klub každoročně nejzdařilejší z došlých rukopisů a nejlepšímu zajišťuje knižní vydání. Za rok 2003 se usmálo štěstí na ostravského prozaika, dramatika a básníka Miroslava Stoniše (nar. 1938).

Kniha, která z jeho vítězného rukopisu vzešla, má název Paterek a pastýřka laní - žánrově je označena jako humoristický román. Od doby, kdy autorův krajan František Sokol-Tůma v románu Celibát pojednal o stejném tématu jako o životním dramatu, už čas mnohokrát oponou trhnul, takže se z bezručovského uhlobarona markýze Gera stal veleúspěšný tunelář, a problém kněze, jehož u SokolaTůmy celibát trápí, vyřeší "paterek" (čti páter!) Ignác sňatkem se Zuzankou, jež ovšem oplývá všemi ženskými vnadami. Ale i humoristický román musí mít přece jen trochu dějového napětí.

Takže: paterek Ignác požádá vrátného na biskupství, aby mohl jako "páter Vyklouz" opustit svou horskou faru. Zuzančin otec se sice v městských night clubech věčně opíjí, ale v tomto kraji prý pijí všichni, takže to není žádné neštěstí. Zuzanka složí úspěšně maturitu z díla místních básníků Jindřicha Zogaty, Wilhelma Przeczka a Theofila Halamy. Markýz Gero, jezdící v kočáře s čtyřspřežím, obklopen svůdnými odaliskami a chráněn zdatnými bodyguardy, nabídne novomanželům Ignác je teď bezdomovcem - byt ve své přepychové vile. Jenže ženské jsou proradné. Zuzanka, do té doby zamilovaná po uši do paterka, se po přestěhování zhlédne v bohatství markýze Gera. I narodí se jim brzy roztomilý chlapeček Honzík.
Paterkovi nezbývá, než aby se jako nezaměstnaný obrátil na úřad práce, kde je však také erotická sodoma a gomora. Nakonec odevzdá dobrotivému markýzovi negativní lustrační osvědčení, je přijat za Gerova zaměstnance a přivázán za nohu v jeho paláci natírá vzácný olivový plot olivovým olejem. Je šťastný: poznává na vlastní kůži, že svoboda je opravdu poznaná nutnost.

Stoniš tedy toto téma karikuje, zesměšňuje a komediálnost uzlových příhod zdůrazní zasazením do dnešní doby privatizací, tunelování apod. Krajový kolorit dodává humoresce bezručovský uhlobaron "markýz Gero", nyní arci veleúspěšný bankovní tunelář.

Vše se v dobré obrátí

Humoristický román nemůže samozřejmě končit katastrofou, proto se všechno v dobré obrátí, spokojenost je na všech stranách. Stoniš je zkušený a mnohostranný spisovatel, vypráví svůj příběh se zřejmým zřetelem k slezskému kraji a překračuje jeho hranice tím, že zesměšňuje a karikuje současný vývoj celé země. Používá všemožných tvárných prvků, které mu zvolený žánr nabízí a dovoluje: do humoristicky laděného proudu ukápne tu trochu ironie, tu lehké parodie, nejvíc však nadsázky a nonsensu - nikdy však netne falší prorostlou demokracii spáry satiry, spokojuje se s fraškovitostí situací i postav. Ještě že se nedal svést líčením erotických scén s nevybíravým naturalismem - je v tomto ohledu mile staromódní a nepostmoderní, předvádí tzv. postelové scény pouhým náznakem a s jistou cudností.

Bohužel fraškovitost celku Stonišovi zbraňuje, aby mohl zasahovat naše dnešní ekonomické a politické neduhy bezohlednými, ostřejšími šlehy. Všechny tyto příležitosti jsou nešťastně promarněné, nová svoboda tu má příliš mnoho temných koutů. Nijak zvlášť komplikovaný příběh má ke svému prospěchu poetickou vylehčenost, kterou čtenáři zajisté ocení. Navíc jsou takřka všechny hlavní postavy dobře prokresleny. Příběh z kraje "markýze Gera" nám všem v českém oudolíčku nastavuje tedy zrcadlo dosti křivé a bizarní. Na velkou satiru o naší době si ale budeme muset ještě počkat.