Knižní klub letos zvolil humor

7. 3. 2002  Hospodářské noviny  str. 9  kultura  Ivan Matějka

Literární ceny chtějí posloužit k podpoře domácího písemnictví

Autor předlohy filmových Básníků, humoristy Ladislav Pecháček se stal čerstvým laureátem Literární ceny Knižního klubu. V sedmém ročníku soutěže zvítězil s rukopisem románu Osvobozené kino Mír. Společně s finanční prémií ve výši 50 tisíc korun tak získal také garanci knižní publikace díla. Literární cena Knižního klubu je v tomto směru totiž ojedinělou mezi desítkami soutěží a anket, jimiž se to v českém kulturním, respektive literárním životě hemží. Nakladatelství, které spolu se značkami Odeon, Ikar či Balios patří do skupiny Euromedia, oceněný rukopis během několika měsíců uvádí i na knižní trh. Ladislav Pecháček je po čase opět laureátem, který má již nějakou literární zkušenost. V uplynulých čtyřech ročnících si totiž nejlépe vedli debutanti. V roce 1998 to byla Věra Chase s rukopisem Vášeň pro broskve, loni Hana Androniková s románem Zvuk slunečních hodin. Příznivý ohlas knižních vydání jejich rukopisů dokládá, že se úsudek poroty složené z renomovaných kritiků a publicistů nemíjí s obecným vkusem čtenářů.

"Letos porota vybírala z osmdesáti rukopisů," říká redaktorka Knižního klubu Jana Ješová. "Nebyla to snadná práce. Do soutěže se hlásili mnozí renomovaní spisovatelé, ale kvalitou překvapovaly i rukopisy začínajících autorů." Ostatně do nejužšího výběru postoupili s Ladislavem Pecháčkem další tři prozaici, jejichž jména jsou zatím čtenářům neznámá. "Z množství rukopisů v jednotlivých ročnících lze kupodivu většinou vyčíst společné téma," shrnuje své zkušenosti s Literární cenou Knižního klubu Antonín Jelínek, dlouholetý předseda poroty a zároveň předseda Obce spisovatelů. "Před léty to byla válka a odboj. Potom přišla móda rytířských příběhů, trpaslíků a hobitů. Jindy dominovala sci-fi."  Letos se fantaskno a mytologie vyskytovala jen zřídka. Zato se množství rukopisů pokoušelo o nadhled nad uplynulými desetiletími, o jakési osobní účtování s novodobou historií. Takové téma ostatně zpracovává i román Ladislava Pecháčka, na jehož vítězství se porota shodla jednomyslně.

"Zaujala nás velmi originální ústřední postava krejčíka Aloise Otčenáška, který v sobě odhaluje léčitelské schopnosti," objasňuje rozhodnutí poroty Antonín Jelínek. "V románové retrospektivě jsou naše dějiny po roce 1948 viděné s ohromným humorným a satirickým nadhledem, který jako by už předem knize zajišťoval čtenářský úspěch." Kupodivu, stýská si Jelínek, v zemi Haškově není literárního vtipu nadbytek. Porotci ale oceňovali nejen humor rukopisu. Zaujal je také kultivovaný styl, hravost a mistrovství dialogu. Díky historickému rozměru se tu podle jejich názoru objevuje dílo, po kterém literární kritika už deset let volá. Osvobozené kino Mír je čtvrtým románem Ladislava Pecháčka. Vedle debutu Amatéři, který se stal základem filmové trilogie o "Básnících", vydal prozaik ještě romány Dobří holubi se vracejí a Vážení přátelé, ano. I podle těchto knih vznikly úspěšné filmy.