Šperhák Rudolfa Čechury ve světle pravidel

30. 10. 1996  Práce  str. 13  Kultura  ARNOŠT TABÁŠEK 

Zdá se zákonité, že literární díla nevypočítaná s profesionálním odstupem na efekt, díla, která předem neaspirují na nějaká ocenění, mají nakonec největší naději na úspěch. Navíc, jak tuším další pravidlo, přijmou je s vlídností také čtenáři.

Nová kniha Rudolfa Čechury Šperhák , kterou vydal Knižní klub, je z kategorie takových románů. Když jej autor začal v osmdesátých letech psát sobě pro radost, nemohl vzhledem k povaze příběhu předpokládat, že se v dohledné době dostane i ke čtenářům. Nedokončený rukopis ležel v zásuvce i po roce 1989, kdy Rudolfa Čechuru, původem novináře a redaktora, zajímala spíše soudobá realita než fiktivní příběh z roku 1948. Knihu s mnohými autobiografickými prvky dopsal o pár let později. Nemělo by smysl zabývat se těmito podrobnostmi, kdybych se nedomníval, že právě okolnosti vzniku románu ovlivnily konečný výsledek. Nekomplikovaný příběh je vystavěný prostě, ale o to více zaujme plastičnost líčení osudů vesnického učitele Jindřicha Holce. Potýká se s pragmatismem nové doby, kdy se skutečná víra mísí s přetvářkou a předstíráním, kdy znovu roste prospěchářství těch, kdo se přidali k vítězům. To vše se navíc odehrává v malém podhorském městečku, kterému je převratnost nastupujících pořádků poněkud vzdálená. Podle toho se chovají jeho obyvatelé, pestrá směsice lidiček z tehdejšího pohraničí.  Autorovi naštěstí nechybí smysl pro recesi a patřičný nadhled. O vážných věcech píše s humorem a lehce, tím spíše vynikne složitost poměrů, formující lidi, kterým bylo tehdy něco málo přes dvacet. V tom, co si myslí o světě kolem, v jejich upřímnosti a odporu k přetvářce a falši, je možné tušit počátek obrozující vlny let šedesátých. Třeba je to jen můj dojem. Koneckonců, každý čtenář si v novém románu Rudolfa Čechury najde něco svého, ať už je pamětníkem oněch časů, nebo je zná pouze zprostředkovaně. Kdo knihu přečte, určitě se nepodiví, že Šperhák zaujal porotu 1. ročníku literární soutěže Knižního klubu, která mu udělila vítěznou cenu. Pravidla, o nichž jsem se zmínil v úvodu, totiž opravdu fungují.